Gahurov prospekt – súťaž
Řešení Gahurova prospektu vychází ze dvou hlavních cílů, prioritou bylo vytvořit prostor zapadající do širšího kontextu města Zlína (za předpokladu respektování jeho specifického urbanistického vývoje), zároveň však má jít o prostor moderní, svébytný, naplňující potřeby a představy současného člověka.
Základem kompozice je zcela jednoznačně severo-jižní osa sestupující od Domu umění přes Gahurův prospekt a pokračující směrem k Mladcovským kopcům na druhé straně údolí. Osa je stejně jako v horní části prospektu řešena volným přehledným travnatým prostorem, rámována a vymezena je hmotou stromů na okrajích.
Není navržena terénní úprava měnící stávající konfiguraci terénu, pouze jeho vyrovnání do jednotné plynule se svažující plochy, de facto nakloněné roviny. Ostraněna tím bude nerovnost vzniklá v souvislosti se sochou K.Gottwalda, odstřaněnou již před více než 10 lety.
Není možné vytvořit prostor bez vymezení jeho hranic. Aby byla osa čitelná a jednoznačná, je nutné ji orámovat – pobytový trávník v centrální části prospektu je proto na východní a západní straně lemován stromy. Tento lem je však řešen formálněji a transparentněji než v horní části, vysazeny jsou alejové stromy v pravidelném rastru (6,15 x 6,15m – vychází z rozměrů Gahurova konstrukčního modulu) s tím, že rastr není „plný“, směrem do středu prostoru a v návaznosti na samotné KUC je proředěn a některé stromy jsou v rastru nahrazeny plošnými prvky v dlažbě. Zpevněná plocha je soustřeněna na okraj řešneného území, není však vymezen klasický chodník a vedle něho pruh zeleně, zpevněná plocha je naopak prostoupena stromy a dalšími prvky, které expandují i do plochy pobytového trávníku uprostřed. Hlavní prostor předpokládaný pro pohyb chodců je tak pocitově a do jisté míry i fyzicky oddělen od vozovky. V severní části je třída Tomáše Bati odizolována stříhaným tisovým prvkem o výšce max.1,2m, prvek má být spíše pocitová než pohledová bariéra.
Návaznost na prostor KUC je podpořena též propojením linií: vytvořena je osa – linie – cesta vycházející od sochy T.G.M.; v dlažbě za sochou je v současnosti patrná další linie – hyperbola, protažením jejích konců vzniknou další cesty v řešeném území i mimo něj. Prostor vymezený hyperbolou na vozovce by měl být řešen dlažbou, čímž se oba prostory více spojí pro chodce, pro automobily bude tento prvek působit jako retardér.
Okraje tedy tvoří zpevněný lem, v severní a jižní části pouze chodník bez dalších prvků, tyto jsou soustředěny do východního a západního okraje. Zpevněné plochy jsou pojaty několika způsoby: základem je betonová dlažba skládaná v podélných průzích o různé šířce, jednotlivé dlaždice mají různou délku. V tomto základu jsou vloženy další plošné prvky – ochranné mříže kryjící kořenový prostor stromů (jednoduchá obdélníková mříž, která opět akcentuje podélný průběh) a cihlové čtverce (s vyraženým reliéfem 6,15 – odkaz na rozměr rastru a F.L.Gahuru) v místech, kde by dle logiky rastru měl být strom. Cesty v trávníku jsou pojaty klasickou žulovou kostkou použitou před KUC, žulová dlažba vytáří „cesty“ i v dlažbě betonové. Tyto cesty (které opět korespondují se základní kompozicí jižní části prospektu) jsou celkem tři – osa sochy T.G.M., protažení hyperboly a stávající komunikační tah v severní části řešeného území. Výrazným zúžením posledně zmiňovaného pěšího tahu a jeho zapojením do trávníku bude spojen v současnosti roztříštěný severní okraj do jednoho celku.
Nezbytný pro zobytnění parteru je mobiliář. Nejsou použity standartní lavičky, ale jsou vytvořeny multifunkční moduly (4 základní typy, několikrát se opakující). Jde o vyvýšené betonové prvky obdélníkového půdorysu, dle potřeby (a terénu) terasované na tři výškové úrovně. Plošně dominuje využití jako záhon – pro výsadbu trvalek, okrasných trav i keřů, nepravidelně jsou tu umístěny buď dřevěné sedací prvky o šíři 0,5 m, nebo jednu celou terasu zabírá jakési dřevěné podium, umožňující poněkud méně formální způsoby odpočinku, které preferují zejména mladí lidé (jichž lze vzhledem k blízkosti univerzity očekávat hojné zastoupení). U některých prvků bude jedna výšková úroveň zcela nahrazena tisem – formálně sestříhaným do stejného tvaru, jakým by modul pokračoval v betonové podobě. V případě, že je prvek umístěn tak, že zde má být dle prvek rastru, je strom pak vysazen do vyvýšeného záhonu.
Pohledovou dominantou parteru jsou však „umělecká díla“. Ani zde nejsou použity zcela standarní kusy, důraz je kladen na variabilitu a interakčnost. Umístěno je tu celkem 14 „oken“, betonových rámů v cihlovém designu o rozměru 2×2,5m. Forma „okna“ byla použita jako odkaz na funkcionalistickou architekturu, ve které byly hlavními „výtvarnými“ prvky prvky funkční, pro fasády domů byly tedy zcela určující právě okna. Samozřejmě mají i naše okna svojí funkci, respetkive funkce. Ukazují různé pohledy na svět (ve zúženém pojetí i na samotný Zlín), proto jsou i jejich funkce různorodé. Lze tu najít vodní okno, informační skleněnou tabuli o Zlínu a jeho spojení s F.L. Gahurou, ale také školní tabuli pro kresbu křídami, hlavolam, zvonkohru, počítadlo (studenti univerzity jistě ocení), sbírku kovových bot (připomínku Tomáše Bati si nemůžeme odpustit), světelné okno (atraktivní při večerní návštěvě), pokřivené zrcadlo a okno plné barevných skel (vedoucí k filozofickým uvahám, zda existuje jediná pravda i k prachobyčejnému blbnutí), či okno vyskládané z luxfer (odkazující na stavbu Kulturního centra). Tyto prvky by neměly mít pouze estetickou funkci, nemají být sochou, kterou je vhodné jen z povzdálí s úctou sledovat s tím, že pouhé opření se o její sokl je považováno za lehčí formu vandalismu; návštěvník by měl mít možnost si na okna sáhnout, prozkoumat jejich obsah, myšlenku, souvislosti a případně i využít toho, co nabízí.
Odkaz na funkcionalismus lze nalézt i v použitých materiálech – dominuje beton, barevně ho akcentují prvky vzhledu „cihla“ (vzhledem k požadavkům na odolnost a nosnost půjde i zde pravděpodobně o beton, cihlový vzhled bude dán příměsí cihlové drti). Dalšími jsou kámen – žula, nebarvené dřevo pro sedací prvky, kov (ochranné mříže kořenového prostoru, některé náplně oken), sklo (některá okna).
